V sobotu jsem hodlala dospat svůj spánkový deficit a jak jsem řekla, tak jsem udělala. Čili jsem se probudila v půl druhé. Hlavně jsem konečně dobře spala bez kašle a bez alergie. Inu oceánský vzduch je opravdu zdravý.
Chtěla jsem si vyprat prádlo a zároveň se najíst. Za normálních okolností by tyto dvě činnosti šly zkombinovat dohromady docela dobře, ale to by pračka na našem patře nesměla být rozbitá a při hledání jiné funkční bych nesměla přijít o žeton na praní. To mě tedy docela naštvalo, jelikož jsem si musela jít koupit nový. Nuno, jeden ze sekuriťáků, mi ho ale nechtěl prodat do té doby, než jsem si o něj neřekla portugalsky. Aspoň umím další slovíčko navíc. Pak už vše šlo, jak mělo, ale zase mi u toho stihlo vystydnout jídlo.
Vzhledem k tomu, že bylo pěkné počasí, šla jsem si odpoledne zaběhat, bylo to poprvé v roce 2010. Sice bylo poznat, že jsem delší dobu neběhala, ale bylo to super.
Na večer se zase plánovala Bairro Alto, tentokrát i s Izou a Catou, kteří úspěšně napsali zkoušku. Já jela vlakem s tím, že se s ostatními potkám až v Lisabonu. Bylo jasné, že ostatní sraz v půl jedenácté nemůžou stihnout, ale kdo by se s tím v Portugalsku trápil, že? :-) Na srazu byla akorát Aurélie z Belgie. Tak jsme aspoň za tu půlhodinku, než dorazili ostatní, pokecaly a vypily pivko. S ostatními dorazili i Rumuni z Costa da Caparica. Společně jsme navštívili náš oblíbený bar „Caricaturas“ a dali si místní panáky za 1€. Chtěla jsem zkusit nějaké nové a aby byly nejlépe bez absinthu. Čili první se jménem Erasmus byl absinth s něčím fialovým. Jako druhý pokus jsem si dala ET a to byl absinth s absinthem. Pak už jsem raději pokusy vzdala, nemuselo by to dopadnout dobře. Prošli jsme i nějaké taneční bary, ale nakonec jsme stejně zůstali stát venku. Čas v Bairro Alto jako obvykle rychle utekl a my jeli domů poslední lodí v půl třetí a pak autobusem.
V neděli jsem se probudila a vstala kupodivu už dopoledne. Měla jsem v plánu procházku, ale počasí se rapidně změnilo a venku pršelo. Musela jsem tedy procházku odložit na neurčito. Tak jsem aspoň spravila díru v bundě, která se tam záhadným způsobem utvořila a nekontrolovatelně se rozrůstala.
Odpoledne pršelo chvíli o něco méně, tak jsem se vydala nakupovat na Pragal. Bylo potřeba doplnit vyžrané a vypité zásoby.
A večer jsem se i donutila učit portugalštinu. Toho člověka, co vymyslel nepravidelná slovesa bych nejraději zaškrtila.
Žádné komentáře:
Okomentovat