Ráno mě Iza vzbudila telefonem v půl dvanácté a že za půl hodiny vyrážíme. Nasnídala jsem se tedy a vyrazila na sraz. Ještě s námi šel Pedro ze Španělska. Vyrazili jsme na metro, dojeli na Pragal a vydali se pěšky na Almada Forum. Toto nákupní centrum se nachází nedaleko Pragalu, jen je potřeba překonat dálnici a prales. Cata nás vedl. Došli jsme k mé již známé benzínce z mého pochodu po dálnici. Cata znal lepší cestu než přes plot s ostnatým drátem, takže jsme jenom lezli přes betonová svodidla. Dálnici jsme překonali nadchodem, takže naštěstí nebylo nutné kličkovat mezi auty. Dále následovali cestičky mezi zahrádkami a mezi poli s vysokým bambusem. Pak už jsme jen překonali poslední silnici a do nákupního centra vlezli podzemním parkovištěm.
Následovala návštěva obrovského supermarketu, kde jsme k mé nelibosti strávili asi 2 strašně dlouhé hodiny. Aspoň že tam byl příjemný chládek. Iza s Catou udělali obrovský nákup. Jeden by nevěřil, že je to jenom pro dva lidi. Měli tam akci na pivo Super Bock 24x0,33 l za 7,59 €, tak jsme se zásobili :-).
Z obchoďáku jsme jeli taxíkem, neboť by tohle množství nešlo odvézt ani autobusem, natož jít s tím zase skrz prales a přes dálnici. Skoro se taxikáři ten nákup nemohl vejít do kufru. Na rezidenci jsme našimi bednami s pivem celkem pobavili recepčního. Cata s Izou měli docela problém to všechno naskládat do lednic, mrazáků a kuchyní. Jaksi museli zabrat i část jiné kuchyně. U mě to zas vypadalo, že asi budu otevírat bar – 24 lahví s pivem, 3 lahve vína a láhev portského.
Odpoledne jsem věnovala praní a úklidu a večer pak odpočinku. Kolem půlnoci jsme se vypravili hrát Noelovo hru „Diplomacie“ a někteří se dívali na Hříšný tanec. Diplomaticky jsme vyjednávali do tří, ale stejně se do té doby nikomu nepodařilo zabrat celou Evropu, takže jsme šli spát bez vítěze.
Ráno budíček od Izy v poledne, tentokráte přes SMS. V jednu byl domluvený sraz s ostatními a že vyrazíme na piknik k monumentu Cristo Rei. Tato socha se tyčí na naší straně řeky nad Ponte 25 de Abril a je inspirovaná Ježíšem v Riu de Janeiru. Je o menší, ale i tak je to monumentální stavba a je od ní nádherný výhled na most, řeku a Lisabon.
Díky rychlosti zúčastněných a víkendového jízdního řádu metra jsme dorazili k Ježíšovi až v půl třetí. Ještě se k nám přidala rumunská skupinka bydlící na Costa da Caparica. Piknik se vydařil, užili jsme si slunce a výhledu. Někteří šli pouštět draka, ale moc jim to nešlo. Taky jsme hráli různé karetní hry. V půl čtvrté nás opustila skupinka vyrážející do Lisabonu na fotbal a já tam zůstala sama s Rumuny. Kolem půl páté se ale sebrala i naše skupinka a vyrazila k domovu.
Ačkoliv byl piknik logicky ve znamení jídla, tak po příchodu na kolej jsem zase dostala hlad, takže to pro tentokrát vyhrála čínská polévka. Pak se mi začalo chtít spát, tak jsem si uvařila moje první kafe z mikrovlnky. Ale asi to bude nejen moje první, ale i poslední kafe z mikrovlnky, protože bylo docela hnusné. Příště to vyhraje automat dole na recepci, kde je kafe mnohem lepší.
Večer jsem si byla popovídat s ostatními. Domluvili jsme se, že vyrazíme v listopadu na operu. Většina z nás by tam normálně nešla, ale když nás půjde hodně, tak proč ne. Zkusit se má všechno. Paulo se vrátil ze šachového turnaje a přivezl pohár za druhé místo, tak snad si najdeme čas to pěkně oslavit.
A vzhledem k tomu, že už jsou zase skoro tři hodiny, tak vyčistit zuby, vyčůrat a spát! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat