Ráno jsem si konečně pořádně pospala. Stejně nebylo kam chvátat. Až večer nás od půl desáté čekala návštěva opery Carmina Burana. Kenneth rozesílal SMSky ohledně srazu. Ale ke mě se zprávy dostaly úplně od jinud. Kenneth se tomu děsně divil, ale pak zjistil, že to poslal jiné Janě. Evidentně je nás v Lisabonu docela dost.
Odchod byl stanoven již na třičtvrtě na sedm, abychom si zabrali dobrá místa. Ještě jsem telefonovala domů a babi, takže jsem to stihla jen tak tak. Stejně se ale zase čekalo. Vyrazili jsme jen čtyři (Kenneth, Beth, Ursula a já), Cata s Izou měli dorazit až později. Beth šla v pantoflích, ale pak se nechala od Ursuly přesvědčit, že si půjčí její boty, takže se ještě ze zastávky metra proběhla zpátky na rezidenci.
Vzhledem k tomu, že do odjezdu vlaku bylo daleko, tak jsme jeli až do Cascilhas na loď. Ursula cestou zjistila, že má vstupenku do jiné části divadla než my, takže jsme se rozhodli, že jí zkusíme v pokladně vyměnit. Měla jsem hlad, takže jsem ostatní přesvědčila, že v Cais do Sodré si zajdeme něco k snědku nakoupit. Nakonec se ukázalo, že mají hlad i ostatní.
Došli jsme do divadla „Coliseu dos Recreios“ v centru města. Beth provedla nezbytné přezutí obuvi a vydali jsme se zkusit štěstí s výměnou vstupenky. Neočekávali jsme, že by to byl v Portugalsku problém, jen nás ale překvapilo, že paní za pokladnou vzala propisku a jen přeškrtala vstupenku a napsala tam jinou část divadla. Inu, na co se tisknout s jinou vstupenkou, když tohle je jednodušší, že? :-)
V půl deváté nás vpustili dovnitř. Zabrali jsme si nejlepší místa v našem sektoru a za nedlouho dorazili i Cata s Izou. Prolezli jsme si divadlo, nafotili fotky a pak ještě stále zbývalo spousta času do zahájení, takže jsem s Beth vyrazila na pivo do divadelního baru. Zabily jsme tím krásně půlhodinku a vrátily se zpátky krátce před zahájením představení. Opera byla docela pěkná, ale nemám s čím srovnávat, jelikož to byla moje první.
Konec představení byl až před půlnocí. Ostatní vyrazili ještě do Bairro Alto na pivo, ale já se vydala rovnou domů, jelikož mě čekalo druhý den vstávání v šest ráno. Metro mi ale ujelo před nosem a další jelo až za dlouho, takže jsem rovnou loď v 0:20 vzdala. Dojela jsem tedy na Sete Rios a počkala si na vlak v 0:48. Takže na rezidenci jsem se dostala až v půl druhé a spát šla ve dvě. Pro jistotu jsem si nařídila na ráno dva budíky.
Žádné komentáře:
Okomentovat