V pátek jsem šla zase do školy, ale moc produktivní to nebylo. Navíc celý den pršelo, takže mě bombardovali lidi dotazy, jaký je alternativní plán na Porto Wine Picnic, když bude pršet. Jenže při našich Porto Wine Picnics prostě neprší, a když, tak maximálně trochu ze začátku.
K večeru jsem se tedy na koleji navečeřela, pokecala s lidmi a vyrazila do města s portugalskou vlajkou na hlavě. Nakonec ode mě z rezidence se mnou nešel nikdo, neboť se obávali deště. Na Pragalu jsem měla chvilku času do odjezdu vlaku, tak jsme zašla do obchodu a pořídila Vinho da Madeira (podobné portskému), které jsem chtěla ochutnat. Při čekání na vlak jsem pak byla z jedné části nástupiště vyhozena nervózní uklízečkou, které se nelíbilo, že se jí procházím po právě vytřené podlaze.
Po půl deváté jsem vyzvedávala holky na hostelu a vyrazily jsme pěšky dolů do města. Cestou bylo v plánu nakoupit. Došly jsme tedy do obchodu, ale tam jsme již nebyly vpuštěny, že právě zavírají, jelikož bylo už po deváté hodině. To nám udělalo poněkud čáru přes rozpočet, jelikož jsme tím pádem měly jenom jednu flašku a nic k jídlu. Pokračovaly jsme tedy dál a nakonec se nám podařilo koupit ještě aspoň olivy. Šly jsme částí města, ve které jsem ještě nikdy nebyla. Objevily jsme tam obchod s vínem s jedním sympatickým prodavačem, takže Renatka udělala nákup dárků a ještě nás pak čekala ochutnávka vína. Čili na sraz v 9 jsme dorazily až po desáté, ale kromě Luíse tam ještě nikdo nebyl.
Byli jsme tedy čtyři a tak jsme mohli slavnostně zahájit Porto Wine Picnic 4 – Lisboa. Slavnostně nám k tomu také začalo pršet. Postupně přicházeli i další lidé, až nás bylo docela hodně a po první lahvi pršet přestalo. Eva upekla i pravý český štrůdl, takže jsme se i najedli. Samozřejmě nesměly chybět tradiční „burákoš“ Nakonec to nebyl jen piknik s portským, jelikož se pilo i již zmiňované Vinho da Madeira a taky Becherovka. Čas docela utíkal, takže holky musely jít na poslední metro a pořádně se vyspat na sobotní cestu domů. (Renatka pro jistotu šla už dřív.) My, co jsme zbyli, jsme dopili portské a pak vyrazili ještě na pivo. Celý večer jsme se snažili zbavit „pana otravného“, až se nám to nakonec v přecpaných uličkách Bairro Alto podařilo. Naproti Apollo baru jsme si dali poslední pivo na cestu. A pak už se přiblížila druhá hodina a bylo na čase vyrazit za Brazilci do jejich oblíbeného baru a pak s nimi přes řeku a domů. Šla se mnou ještě Adéla, která bydlí ještě dál než my a to na Costa da Caparica. A jelikož jsme šli na loď již s Brazilci, tak byl docela problém ji stihnout, ale nakonec se to podařilo. Adéla pak jela autobusem a my tři (Vivien, Paulo a já) se vydali domů taxíkem. Tentokráte nás taxikář dovezl až před rezidenci, takže se to obešlo bez přelézání plotu a ve tři už jsme byli doma a mohli jít spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat