Navzdory všednímu dni jsem se rozhodla v úterý poněkud prospat a v klidu se nasnídat, takže jsem do školy dorazila v jednu. V půl čtvrté jsem učinila pokus o sehnání vedoucího katedry, ale byla tam fronta studentů, tak jsem se vrátila za půl hodiny a to tam pro změnu nebyl nikdo. Sekretářka mi sdělila, že mám přijít v pět. Takže jsem přišla ve čtvrt na šest a stále nikdo, tak jsem to odložila na středu. Před odchodem ze školy jsem si ještě popovídala s Ritou o jejím výzkumu a také se snažila přes MSN komunikovat s Miguelem (další z našich „pražských“ Portugalců) portugalsky. Asi ty moje věty nedávaly moc smysl, ale snaha byla oceněna.
Na koleji jsem se konečně pořádně najedla, protože jsem měla hlad už tři hodiny. Také jsem konečně objevila věci na úklid, takže jsem si mohla aspoň zamést pokoj. Pak se již přiblížila půl devátá a já vyrazila do města do campusu IST na portugalskou párty, kde jsem měla domluvený sraz s Anou a Miguelem. Cestou z koleje jsem potkala navracející se brazilskou skupinku, tak prý kam jdu a tak. Tak já že na párty na IST a jestli nejdou taky. Oni že ne, že půjdou až dýl někam do města a co prý už umím portugalsky. Tak jsem řekla: „Uma cerveja, por favor.“ To je docela rozesmálo a prohlásili, že to mi stačí, že můžu jít na party. A tak jsem šla :-).
Na IST jsem dorazila asi ve třičtvrtě na deset. Ještě tam nebylo moc lidí a živá kapela teprve začínala hrát. Dala jsem si sangrii za 0,80 €. Potkala jsem známé Čechy, jinak samé cizí tváře. Za chvíli se objevila Ana s jejím bratrem a společně jsme našli Luíse. Ten ale evidentně již popíjel delší dobu a projevoval známky únavy. On totiž dnes dělal průvodce Erasmákům po lisabonských památkách :-). Po chvíli dorazil i Miguel a měla jsem všechny své učitele portugalštiny pěkně pohromadě. A najednou jsem začala potkávat známé tváře z nedělního výletu a tím pádem se seznamovat s dalšími a dalšími lidmi. Jména jsem pouštěla z hlavy rovnou. Důležité lidi si časem zapamatuju a nedůležité bych si nepamatovala stejně. Moje učebnice portugalštiny velmi pobavila Portugalce a následně i Italy. Tak není se čemu divit, neboť učebnice začíná rozhovorem dvou koček :-).
Přiblížila se půl jedná a já musela vyrazit na vlak. Se všemi jsem se rozloučila a doběhla na vlak akorát půl minuty před odjezdem. Na kolej jsem dorazila kolem půl druhé. Ještě jsem potkala Rumuny, kteří se právě dodívali na film, a šla spát, tedy ne samozřejmě hned, to já neumím, ještě vždycky musím někde nějakým záhadným způsobem ztratit hodinu, takže spát jsem šla až ve tři.
Žádné komentáře:
Okomentovat